Jak získat životní nadhled

Kdo si hraje, nezlobí, a tak je to i v životě.

Pokud člověk bere život jako hru, dokáže získat nadhled i nad složitějšími situacemi, které se objevují. Proč tomu tak je? Člověk si hraje již od pradávna, je to způsob uvolnění se, relaxace a zábavy, které se v běžném životě vytrácejí. Jsou věci, ke kterým je nutné přistupovat zodpovědně, ale vážnost ještě nikdy nikomu nepomohla. V praxi jsem se setkal s páry, které říkaly, že u nich bylo vše v pořádku do doby, než vztah začali brát vážně. Jak je to možné? Věta “mám vážný vztah” může znamenat, že je nám s partnerem dobře a cítíme, že to může být na delší dobu. Nezapomeňme však, proč nám ze začátku s partnerem bylo dobře. Právě proto, že to bylo o humoru, lehkosti, radosti i smíchu, a ty bychom si měli ponechat pořád.  

 

Stává se, že na hry v dnešní době není čas a je to škoda. Práce, povinnosti a neustálý tlak na výkon nad naším životem vítězí. Co se však může stát? Život se stane automatem na povinnosti a veškerá radost je pryč.  Přestaneme se radovat z maličkostí, z běžných věcí kolem nás, které nejsou samozřejmostí. V dnešní době spěchu nemáme na maličkosti čas, v tom nejhorším případě jde i o naše děti, partnery, rodiče a blízké. Přitom stačí málo, například partnera v rámci hry vzít znovu na první rande, namasírovat mu nohy, udělat mu snídani, zatancovat si s ním. I to může probudit velký úsměv na tváři. 

Jeden z důvodů proč děti přicházejí na svět je ukázat dospělým, že hrát si je v pořádku, že být spontánní je krásné a že úsměv i smích patří k životu. Děti ukazují dospělým, že práce není smyslem života, i když je důležitá pro zajištění existenciálních potřeb. Co si ze svého dětství pamatujete? Drahý dárek k narozeninám, nebo čas strávený s tátou / mámou? Malé děti jako čisté bytosti toto umí v dospělých probouzet. Proto dospělý člověk inklinuje k malým dětem, hlavně těm, které nemluví. Slovo už může brnkat na jisté struny uvnitř nás a může se stát překážkou. Když se podíváte, jak si malé dítě hraje, uvidíte, že čas pro něj nehraje žádnou roli. V tu chvíli je evidentní, že neexistuje. Čas existuje ve světě povinností a materiálního zmatku, ale pokud děláme něco, co nás baví, pokud si hrajeme, čas mizí a zůstáváme jen my a bytí. 

Hra i sport dokážou čas zastavit a přenést nás do přítomnosti “tady a teď”, což nazýváme meditací. 

Meditace není nic jiného než plné bytí teď a tady. 

Je velmi zdravé najít si v životě chvíle pro hru, ať už sám, s partnerem, dětmi, rodinou, přáteli. Nejen že to uzdravuje vás, protože relaxace těla a mysli způsobuje regeneraci, ale zároveň tím prohlubujete vztahy, které vás sbližují a sjednocují s okolím. Hrou dochází k propojení. V radosti, kterou prožíváme s ostatními, lze pocítit jednotu, která má léčivé účinky. 

S láskou Michal 

Michal Slončík
Jmenuji se Michal Slončík a jsem Soul, Mind & Body-worker. Masér, průvodce, mentor, autor blogu www.holapravda.cz a Terapie pozitivního myšlení. Pracuji s vědomým dotekem, který pomáhá lidem uvolnit z těla nashromážděné emoce. Jsem milovník života, přírody, hudby, tance, knih, dobrého jídla a pití, který se neustále učí a poznává krásy života. MichalSloncik.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *