Čtěte tento článek až do konce a sami zjistíte, jaký efekt to na váš život bude mít.
Jedna z velice důležitých věcí v životě člověka je vědomě se ODPOUTAT od rodičů a jejich pomoci. V lásce a respektu jim poděkovat za vše, co pro vás udělali, jak nejlépe uměli a dovedli.
Sedmnáct let jsem se svým otcem nemluvil a přerušil s ním všechen kontakt, protože nás (mě, bratra a matku) opustil. Vnímal jsem to jako nesmírnou bolest, zradu a křivdu. Najednou se si ale uvědomil, že je něco špatně a že bych se měl těmto emocím postavit.
Cítil jsem totiž, že to má vliv na můj partnerský vztah, mou vlastní rodinu, mé rozhodování a mou mužskou sílu. Nenapadlo mě ale, že je to tak zásadní. Měl jsem potřebu se s otcem sejít a poděkovat mu za vše, co pro mě udělal. Usmířit se s ním a zanechat zášti a nenávisti, kterou jsem v sobě tak dlouho nosil a která mě tížila. Když jsem to udělal, cítil jsem se lehčí, jako bych upustil obrovský balvan, který mě do té doby nesmírně tížil, ubíral mi energii.
Uvědomil jsem si, že to samé musím udělat i s mou matkou, na které jsem byl hodně závislý, jelikož mi vždy pomáhala a stála při mě, když jsem jí potřeboval (z mé strany to bylo i pohodlí). Neuvědomil jsem si, že to má vliv na můj partnerský vztah a vlastní život a mohu vám říci, že jsem se u toho hodně zapotil. Když jsme si s matkou poprvé v životě pohovořili jako sobě rovni, nikoli jako matka a syn, ale jako dva dospělí lidé, bylo to pro mě zásadní a přelomové. A podstatné na tom bylo, že to mělo efekt i na mou matku a její vnímání mě samotného jako dospělého člověka v pozitivním smyslu slova. Poděkoval jsem jí za vše, co pro mě udělala a že mi byla vždy nápomocná, a zároveň jsem jí s úctou a respektem požádal, ať mě nechá jít vlastním životem a žít ho, ať je jakýkoli.
U sebe vidím veliké změny, které mají vliv na mou rodinu, děti a další blízké, a proto bych rád vyzval všechny, kteří chtějí žít svůj vlastní život beze strachu z rodičů, jejich vlivu, názorů, konceptů a závislosti, aby udělali tento krok, který změní jejich život. Určitě máte obavy, jak to váš rodič přijme, je to ale pouze na něm. Důležité je, abyste tento krok udělali sami pro sebe.
Když se vážete k rodičům kvůli bezpečí, lenosti, pohodlnosti, jistotě nebo penězům, tak jednoduše nežijete svůj vlastní život, ale život rodičů, kteří se o vás starají jako váš partner, a naplňují tak své představy a koncepty o životě (žijete život rodičů). Jestliže máte svého partnera/ku, manžela/ku, tak je tento vliv znát a je neustále přítomen. Všimli jste si někdy, že když máte problém s partnerem, voláte rodičům, abyste to s nimi sdíleli, místo toho, abyste to sdíleli s partnerem? Pokud ano, tak vaši rodiče na vás mají velký vliv a vědí o vašich pocitech více než váš partner a vy to pouze nevědomky akceptujete. Váš partnerský vztah tak bude nevyrovnaný a vznikne problém. V tomto případě už z principu vždy upřednostníte rodiče před partnerem, protože k rodičům máte silnější vazby, neboť tady byli pro vás ještě před příchodem partnera.
Pokud jste pod vlivem rodičů, je to stejná situace. Rodič vás jednoduše nechce pustit ze svého života, chce mít nad vámi kontrolu a řídit váš život (někdy i nevědomě). Předává vám své názory, a pokud se ohlédnete za svým životem, zjistíte, že jste jeho kopií. A ačkoliv se vám to možná nebude líbit, bude to tak. Podvědomě ho následujete a budete následovat stejně jako jeho rady, tak jako on zřejmě následoval zase své rodiče. Pod jeho vlivem kopírujete jeho život.
Pokud jste již rodiči, bude váš vztah k rodičům mít vliv i na vašeho partnera a vaše děti, které samozřejmě pocítí, že se k rodičům poutáte, anebo jste pod jejich kontrolou. Budete žít život, který není váš, a nebudete směřovat ke svým potomkům, kteří jsou spolu s vaším partnerem vaší novou rodinou. Jim je potřeba věnovat pozornost, přítomnost, vědomí bez ohledu na to, jaký život žijí vaší rodiče.
Nevědomá pomoc rodičů může být důvodem, proč si nás rodiče poutají k sobě a zasahují nám do života. Naši rodiče chtějí nevědomě, z frustrace vlastního života a jeho nenaplnění určovat náš směr a neustále nám tak vstupují do partnerství i rodin, aby si splnili vlastní neprožité životní chvilky. Někdy rodiče naplňují svůj život prostřednictvím svých potomků a neuvědomují si, že jim tím vlastně ubližují. My pak trpíme jejich svázaností a lpěním na věcech, které nejdou z nás.
Je to velice těžké. Často si nechceme přiznat, že v těchto poutech jsme a že jediná cesta ven je udělat krok poděkování a osvobození se od našich rodičů. Pak teprve můžeme začít žít vlastní plnohodnotný partnerský a rodinný život.
Hodně štěstí a síly při odpoutávání se od rodičů a do začátku nového života.
Pokud máte zájem o konzultaci či program online průvodce kontaktujte mne zde.
S láskou Michal
Nádherný článek! Děkuji za slova. Z vlastní zkušenosti souhlasím 🙂
Děkuji Romi.