Proč se lidé hádají?

Proč se lidé hádají?

Stává se to, když partneři prosazují svou pravdu. Jsou to dvě neústupná ega, která stojí proti sobě ve válce a chtějí vyhrát za každou cenu.

Pojďme se zamyslet nad samotným slovem „hádka”. Toto slovo znamená hádat, nevědět, domnívat se, kde je pravda. Hádka vzniká, pokud není něco jasné, vzniká z nepochopení, prosazování, neústupnosti a víry, že já vím vše nejlépe a ty budeš poslouchat. Ego je v hádce na výsluní, cítí se dobře, ukazuje svou sílu a mysl, svými vědomostmi obratně střílí, aby zasáhlo svůj cíl.

Kdybychom si uvědomili, že nevíme, že partner může mít pravdu stejně jako my a že nejsme bez chyby, dokázali bychom se povznést nad skutečnost. 

Většinou zjistíme, že příčinou hádky a toho, že jsme se necítili dobře, byla hloupost. Můžeme se pak tomu společně zasmát. Hádka je postavená na principu kdo z koho a prosazení si svého. Proč prosazovat to své, když nejsme já a ty, ale my. Neměli bychom prosazovat harmonii? Harmonie je „MY”. Když se budeme držet této synergie, půjde nám o zachování rovnováhy a klidu. Co byste měli raději? Klid, pohodu a láskyplný prostor, do kterého se budete rádi vracet, nebo napětí, tlak, strach z toho, co se stane a bude dít?

Klid hledáme všichni, pokud ho máme, cítíme lehkost života. 

Hádka je napětí, ve kterém láska nemá místo. Je jen na nás, jestli si ze života uděláme drama, nebo krásný příběh plný lásky a porozumění. Je jednoduché být naštvaný a prosazovat své ego, ale dokázat říct promiň, udělal jsem chybu, máš pravdu… je mnohem těžší. Je dobré se podívat na to, odkud to pramení. Rodiče, okolí i společnost nás učili prosazovat to své a být odolní. Nikde jsme neviděli odpuštění, omluvu a slovo „promiň“ se stalo jen naučenou frází. Slyšeli jste někdy rodiče, že by se uměli omluvit, když udělali chybu? Pokud ne, není divu, že tento vzorec chování ve své mysli nemáte. Neznamená to ale, že si ho tam nemůžete vložit sami. Je to vzorec zdravého ega. Pokud něco urputně prosazujeme, je to známka strachu, je třeba si přiznat, že nevím. Možná i proto se říká, že “moudřejší ustoupí”.

Nikdo nejsme dokonalý a právě v tom je naše dokonalost. 

Zkusme dát prostor partnerovi a vyslechnout ho s otevřeným srdcem. Když budeme naslouchat, dozvíme se více. Symbióza, harmonie, stav my, který je základem zdravého partnerství, lze dosáhnout v esenci lásky. Pokud dáváme prostor strachu, nikdy k tomu nedojde. Opět připomínám, že o tom, jak to je, rozhodujeme my a je na nás, zda žijeme v lásce, nebo přežíváme ve strachu.

Pokud máte zájem o konzultaci či program online průvodce kontaktujte mne zde.

S láskou Michal