Odpuštění je cesta k vnitřní svobodě

Odpuštění je cesta k vnitřní svobodě

Toto téma se týká každého člověka, a proto se mu budu věnovat důsledně. 

Každý člověk zažil v životě bolest, která byla spojená s jinou osobou. Většina bolesti nebo utrpení pochází ze vztahů, ať už rodinných, partnerských, přátelských, sousedských či kolegiálních. Tu nejhlubší bolest nám způsobují ti nejbližší, a to proto, že s nimi trávíme mnoho času. Žijeme s nimi, sdílíme intimní chvíle, přání i tužby. Když nám pak způsobí bolest, je pro nás těžké se s tím smířit. Někdy si to sebou neseme roky a někdy, a to je ten nejsmutnější případ, až do smrti. Ani na smrtelné posteli mnohdy nejsme schopni odpustit, dusí nás to celý život.

Sám jsem si prošel tím, že se moji rodiče rozvedli, když mi bylo dvacet let. Otec od nás odešel za jinou ženou. Tehdy jsem si myslel, že ho nejvíc potřebuji. Vrátil jsem se z vojny a chtěl jsem se postavit na vlastní nohy. Přestal proto pro mě existovat. Zavrhl jsem ho. Nekomunikoval jsem s ním a vyčítal jsem mu jeho čin sedmnáct let. Ano, je to tak. Sedmnáct let jsem se svým otcem nemluvil. Přerušil jsem s ním veškerý kontakt, protože nás (mě, bratra a matku) opustil. Vnímal jsem to jako nesmírnou bolest, zradu a křivdu.

Během tohoto období jsem si však pořád častěji uvědomoval, že je něco špatně a že bych měl něco změnit. Cítil jsem, že tento nevyřešený konflikt, to, že mu křivdím a držím v sobě tolik zášti, má vliv na můj partnerský život, mé rozhodování i mou mužskou sílu. Když jsem se nad tím zpětně zamyslel, uvědomil jsem si, že vztah mých rodičů byl už před otcovým odchodem mrtvý a že k němu mělo dojít už dávno, byl to jen zvyk něco v čem bohužel žije většina rodin. Podíval jsem na to jeho očima. Odešel z něčeho, co nefungovalo, a já mu to měl za zlé. Proč? Viděl jsem pouze sám sebe. Uvědomil jsem si, že dělal to nejlepší, co v tu chvíli uměl. Dával nám lásku tak, jak to nejlépe dokázal. Cítil jsem, jako by mě držela minulost zpátky. Nemohl jsem jít dál, a proto jsem se rozhodl jít cestou odpuštění. Odpustil jsem otci i sobě. Pochopil jsem, že to mohu změnit teď hned a nemusím na nic čekat. Setkali jsme se. Odpustil jsem mu, že odešel a že tam nebyl, když jsem ho potřeboval. Udělal jsem to s láskou a úctou. Zároveň jsem ho požádal o odpuštění a poděkoval jsem mu za život. V jeho očích jsem spatřil nesmírnou radost a úlevu, protože víc rodič od dítěte nemůže dostat.

Když jsem to udělal, cítil jsem se lehčí. Jako bych upustil obrovský balvan, který mě nesmírně tížil, ubíral mi energii a nedovoloval mi žít. Měl jsem zpět svou sílu a radost. Teď máme s otcem krásný vztah bez odsuzování a zášti. Je hrozné si uvědomit, že jsem promarnil přítomnost blízkého člověka celých sedmnáct let jen kvůli svému egu.

Pamatujte, že to neděláte pro druhé, ale pro sebe!

Nejvíce bolesti si neseme z dětství a partnerství. Tyto bolesti je třeba vyléčit, pokud chceme kráčet životem dál bez zášti. Jinak si to nevědomky přeneseme do dalších vztahů. Odpuštěním se oprostíme od bolesti. Pokud takový rozhovor naplníte výčitkami, záští a trpkostí, nepomůže vám to. Nikomu se neuleví a naopak se prohloubí vaše propast.

Když ode mě žena odešla, vyčítal jsem jí vše, co se stalo. S časem a odstupem jsem pochopil, že pouze odpuštění je to, co mě osvobodí. Chyba je vždy na obou stranách, protože buď jste v pozici útočníka, nebo oběti. Ani jedna pozice však není v rovnováze. Upřímně jsem ji požádal o odpuštění všeho, co jsem ve své nevědomosti dělal, a přestože nevěřila mé upřímnosti, dalo mi to volnost. Dělal jsem to kvůli sobě a své svobodě.

Nemohu za vás rozhodovat. Pouze s vámi budu sdílet cestu, jak získat vnitřní klid, svobodu a jak se oprostit od bolesti a zášti. Nejdříve si sami uvědomte, ke komu cítíte zášť, kdo vám ublížil. Podívejte se na situaci jeho očima a udělejte to s odstupem. Je potřeba, abyste k tomu přistupovali nezaujatě a sebekriticky. Pokud jste u problému blízko, neuvidíte ho a ani nebudete vědět, jak jej řešit. Je potřeba si obrazně řečeno poodstoupit. Když se dokážete nad věc povznést, zjistíte, že je chyba vždy padesát na padesát. Nikdy to není jinak. Není to ucelený obraz, pouze jedna strana mince. Pokud dokážete potlačit své ego za cenu, že se osvobodíte, uděláte tu nejlepší věc ve vašem životě, která bude mít vliv na vše, co se vám pak bude dít. Pokud je to možné, udělejte si čas a setkejte se s osobou, s kterou máte nevyřešené vztahy. Teď je to důležité. Komunikujte s ní s láskou, úctou a respektem, bez pohrdání, povýšení a výčitek. Není to jednoduché, ale je to jediná cesta ke svobodě. Nekritizujte, neposuzujte, nehodnoťte, odpusťte a pamatujte na to, že to děláte pro sebe. Je jedno, jak na to bude ten druhý reagovat, protože to neovlivníte. Jde o vás a váš život.

Proč čekáte roky na to, aby vám bylo líp? Skrýváte to, potlačujete to, utíkáte před tím a říkáte si: já ještě nejsem připravený. Kdy budete? 

Řeknu vám příběh o dvou bratrech, kteří spolu nemluvili přes dvacet let jen kvůli tomu, že jeden druhému přebral dívku, jež se stala jeho ženou. Jeden z bratrů si jednoho dne uvědomil, že mu bratr chybí, a řekl si, že mu nic nestojí v cestě, aby se za ním vydal. Neměl auto a bratr žil daleko v jiném městě, a tak vyrazil pěšky. Když putoval za bratrem, měl obrovskou radost. Těšil se na setkání na farmě, kde jeho bratr žil. Když zaklepal na dveře, bratr, který je otevřel, ho bez váhání objal. Tehdy mu řekl, že na něj celou dobu myslel a že se za ním dnes chtěl vypravit, aby se s ním setkal, protože jej má rád.

Jediné, co nám stojí v cestě, je naše EGO, které nám nedovolí říci, promiň, udělal jsem hloupost, promiň, byla to chyba. 

Proč tomu tak je? Ego nezná přítomnost. Hrabe se jen v minulosti. Přítomnost je láska a tam ego neexistuje.

Čím dříve odpustíte druhému i sobě, tím dříve budete osvobození od bolesti, kterou skrýváte uvnitř sebe. 

Naše ego je to, co nám brání v odpuštění. Srdce chce odpustit, protože ví, že nás to trápí, chce, abychom žili plnohodnotný život. Pokud ale v sobě máme bolest, nejde to. Ta se projeví, i když se ji snažíme podvědomě potlačit. Někde a někdy se ukáže. Proč se trápit, když je to tak lehké a můžete to udělat ihned? Na nákup auta, které je pouhou krabicí na dopravu, si dokážete udělat čas a na svůj vlastní klid, svobodu a život bez bolesti čas nemáte?

Jak chcete dýchat, když pořád na něčem lpíte? Nemůžete jít kupředu, když se držíte minulosti. 

Pokud čtete mé články, rád bych vás vyzval k tomu, abyste odpustili lidem, kteří vám kdy ublížili. Je to cesta k vaší svobodě. Cesta bez bolesti a zášti, kterou držíte v sobě. Pamatujte, že vše, co se vám stalo, se stalo proto, aby vás to někam posunulo. Kdyby se to nestalo, nejste tam, kde jste teď.

Pokud máte zájem o konzultaci či program online průvodce kontaktujte mne zde..

S láskou Michal